Firemní prohlížeč jako hlídač AI: Jak zjistit, co zaměstnanci posílají do ChatGPT

Nejčastější únik firemních dat do AI nezpůsobí hacker. Způsobí ho kolega, který chce mít práci hotovou do oběda a vloží do chatbota, co má zrovna po ruce.

Na konferenci Bezpečnost AI 2026 o tom mluvil Petr Salač, senior konzultant v Palo Alto Networks, který se bezpečnosti pro velké firmy v Česku věnuje přes dvacet let. Jeho přednáška byla dvacetiminutová jízda přes to, jak firma zjistí, jaké AI nástroje lidé skutečně používají, a jak zastavit citlivá data dřív, než odejdou do ChatGPT. Palo Alto Networks byl zároveň partnerem konference.

•  •  •

Data tečou oběma směry

Salač začal čísly, která na konferencích o AI zaznívají pořád dokola: AI je nejrychleji rostoucí technologie v historii, rychlejší než nástup internetu, a podle něj ji používá zhruba 80 % firem. Háček je v tom, že jen málokterá z nich má bezpečnostní strategii, která by rizika spojená s AI skutečně pokrývala.

Rizika popsal ve dvou směrech. Ven odcházejí data, která by firmu opustit neměla. Typický příklad: vývojář vloží do AI kus interního kódu, aby mu pomohla dopsat aplikaci. Práci má hotovou rychleji, jen mu nedošlo, že tím předal duševní vlastnictví firmy cizí službě. Stejně to platí pro smlouvy, zákaznická data nebo čísla dokladů.

Dovnitř zase může přitéct něco škodlivého. Nejde jen o halucinace, tedy sebevědomě vymyšlené odpovědi. Model může v odpovědi vrátit třeba phishingový odkaz, který uživatele pošle na podvodnou stránku.

Palo Alto podle Salače řeší AI ve dvou větvích:

• Jak lidé AI používají - chatboty v prohlížeči, asistenti v Teams, AI rozšíření a agenti na počítačích. Tomu výrobce říká AI Access Security a na tuhle část Salač věnoval většinu času.
• Jak firma provozuje vlastní AI aplikace - interní asistenti, automatizace workflow, agenti napojení na firemní systémy. Tady nastupuje platforma Prisma AIRS.

•  •  •

Nejdřív musíte vidět, co lidé používají

„Spousta těch firem vůbec neví, jaký aplikace jejich uživatelé používají.“
Petr Salač, Palo Alto Networks

Tohle je jádro problému, kterému se říká shadow AI: zaměstnanci používají AI nástroje, o kterých IT neví, protože jsou rychlé, zdarma a fungují. Prvním krokem tedy podle Salače není nic blokovat, ale získat přehled. Bezpečnostní nástroj vypíše, jaké AI aplikace se ve firmě reálně používají, a firma si je roztřídí do tří skupin:

• povolené - typicky firemní licence ChatGPT, Gemini nebo Claude,
• blokované - služby, kterým firma nevěří,
• tolerované - lidé je smějí používat, ale s dalším dohledem, například kontrolou, jestli do nich neposílají citlivá data.

Tady se přednáška potkává s tím, co na stejné konferenci říkal Vojtěch Jeřábek z Apify v přednášce Podporovat, nezakazovat: plošný zákaz bezpečí nevyrobí, vyrobí stín. Lidé AI používat budou tak jako tak, otázka je jen, jestli o tom firma ví.

Právě na pravý sloupec cílí nástroje, které Salač představil: nejde o to AI zakázat, ale nabídnout lidem bezpečnou cestu a mít přehled.

•  •  •

Proč klasický firewall nestačí

Tradiční cesta je hlídat provoz na hranici firemní sítě. Firewall vidí, kam se počítače připojují, a může podezřelé věci zastavit. Pro vzdálené zaměstnance existuje cloudová obdoba, kterou Palo Alto prodává jako Prisma Access: funguje stejně, jen jako služba, ke které se lidé připojí odkudkoli.

Salač ale upozornil na dva háčky. Zaměstnanci podle něj tráví v prohlížeči zhruba 90 % pracovního času, protože aplikace se stěhují do cloudu a i interní systémy dostávají webové rozhraní. A zhruba 90 % tohoto provozu je šifrovaná. Firewall tak vidí, že se někdo připojuje na ChatGPT, ale nevidí, co tam píše.

Aby to viděl, musela by firma provoz dešifrovat. Salač se proto zeptal sálu, kdo to ve firmě dělá. Zvedlo se jen pár rukou.

•  •  •

Prohlížeč jako kontrolní bod

Řešení, které Salač představil, obchází problém se šifrováním jednoduše: kontrola se neděje v síti, ale přímo v prohlížeči. Palo Alto na to má Prisma Browser, tedy firemní prohlížeč, ve kterém běží bezpečnostní kontroly. Prohlížeč vidí text dřív, než se zašifruje a odejde. Nemusí nic dešifrovat, protože pracuje s obsahem přímo na stránce.

Co prohlížeč ví

• Kdo jste. Přihlašujete se firemním účtem, takže každý krok je vázaný na konkrétního člověka. Firma si nastaví, jak často se má uživatel znovu přihlásit.
• Na čem sedíte. Prohlížeč umí zjistit, jestli jde o firemní, nebo soukromý počítač, a pravidla se podle toho liší. Ze soukromého notebooku třeba nedostanete přístup k citlivým systémům.
• Kde jste. Pravidla mohou zohlednit i místo připojení.
• Kam jdete. Správce vidí, že uživatel šel na ChatGPT, Gemini, Salesforce nebo Office 365, a podle toho nastavuje pravidla.

Podle Salače stojí prohlížeč na stejném základu jako Chrome nebo Edge, takže přechod je pro lidi nenáročný. Kromě AI umí i běžné zabezpečení: zakázat instalaci rozšíření, omezit přístup k firemním aplikacím nebo v některých případech nahradit VPN a pustit lidi k interním systémům bez vytáčení tunelu.

Jak donutit lidi, aby ho používali

Firemní prohlížeč je k ničemu, když lidé otevřou Safari a jdou jinudy. Salač popsal dvě pojistky. Firemní aplikace se dají nastavit tak, aby přijaly přihlášení jen z prohlížeče Prisma. Kdo to zkusí z Edge, nepřipojí se. Druhá možnost je rozšíření do ostatních prohlížečů, které uživatele upozorní, že na firemní aplikaci smí jen přes firemní prohlížeč, a rovnou ho tam přesměruje.

•  •  •

Co ukázalo demo

Ukázka se napoprvé nespustila, Salač ji pak pustil ze svého notebooku. Postup byl takový:

Pak přišla praxe. Uživatel napsal do ChatGPT prompt, který odpovídal DLP vzorci, a prohlížeč ho zablokoval. Data vůbec neodešla. Stejně to fungovalo v AI asistentovi při psaní dokumentu. V auditním záznamu pak správce viděl, kdo, kdy, v jaké aplikaci a co přesně do promptu napsal.

Salač zmínil, že právě tohle zákazníci chtěli nejvíc: vědět, co lidé do AI zadávají.

Salač také ukázal, že pravidlo je cílené: když uživatel zadal data v jiném formátu, než hlídá vzorec, prošla. Firma tak blokuje jen to, co skutečně chce, a nebrzdí běžnou práci.

•  •  •

Za hranicí prohlížeče: agenti na počítačích

Prohlížeč pokryje chatboty, ale lidé dnes mají AI i jinde: v rozšířeních, v desktopových aplikacích, v agentech, kteří běží přímo na počítači a sami něco dělají. Na to má Palo Alto řešení zvané Agentic Endpoint Security.

Funguje buď jako doplněk jejich ochrany počítačů, nebo samostatně přes skripty, které se pouštějí pravidelně. Projde počítač a vypíše, jaké AI nástroje na něm jsou. Firma pak může nastavit, co který agent smí dělat, a zapnout předpřipravené pojistky, třeba proti malwaru.

•  •  •

Když firma staví vlastní AI

Druhá větev, na kterou zbylo málo času, se týká firem, které AI samy provozují. Pro ně je Prisma AIRS. Název podle Salače trochu klame: zkratka odkazuje na AI Runtime Security, tedy ochranu AI za běhu, ale platforma umí víc.

Nejzajímavější mu přišla AI gateway, tedy brána, přes kterou teče veškerá komunikace mezi AI agenty, modely a firemními systémy. Kontroluje prompty, hlídá, co uživatel smí, a řídí, kam se požadavky posílají.

Praktický příklad, který zazněl: firma koupí vývojářům tokeny na Claude Code a přes bránu hlídá, kolik kdo utratí. Měsíční rozpočet tak nevyčerpá jeden nadšenec za týden.

•  •  •

Z diskuse

Kde jsou data?

Bezpečnostní kontroly v prohlížeči běží přímo na počítači uživatele. V cloudu je jen zázemí pro přihlašování a pro přístup k interním aplikacím. Podle Salače má Palo Alto v EU několik cloudových lokalit, primárně na Google Cloudu, s AWS a Oracle pro odolnost. Pokud firma nepotřebuje přístup k interním aplikacím, provoz přes cloud Palo Alto vůbec nejde, prohlížeč komunikuje rovnou s internetem. Úplně bez cloudu to ale nejde, přihlašování přes něj vede vždy.

Kolik to stojí?

Licence se platí za uživatele a rok, ve třech úrovních. Prostřední, kterou Salač označil za nejzajímavější (s přístupem k interním aplikacím a pokročilou ochranou), stojí podle něj kolem 100 dolarů za uživatele a rok v ceníkové ceně. Minimální odběr je 200 uživatelů. Žádný hardware ani firewall od Palo Alto není potřeba.

Zpomalí to AI?

Na otázku, jak velké zpoždění přidá kontrola přes Prisma AIRS, Salač odpověděl, že by mělo být zanedbatelné, ale konkrétní čísla nezná.

Mythos a vlna zranitelností

Poslední dotaz mířil na to, že Palo Alto je od dubna partnerem projektu Glasswing, v rámci kterého má přístup k nevydanému modelu Claude Mythos Preview. Salač o žádné zranitelnosti v jejich produktech, kterou by jako první našel někdo zvenku, nevěděl. Potvrdil ale trend: díky novým modelům firmy hlásí výrazně víc zranitelností. Palo Alto dřív zveřejňovalo zhruba 4 až 5 měsíčně, nově to bylo v řádu 30.

Zmínil také, že tým Unit 42 nabízí zákazníkům hledání zranitelností postavené na těchto modelech a že nová verze softwaru 12.2 pro firewally obsahuje funkci pro automatické opravování zranitelností.

•  •  •

Zdroje a další čtení

• Petr Salač (Palo Alto Networks): přednáška na konferenci Bezpečnost AI 2026, přepis
• Palo Alto Networks: Prisma Browser
• Palo Alto Networks: Prisma AIRS
• Anthropic: Project Glasswing
• AI v kostce: Podporovat, nezakazovat (Vojtěch Jeřábek, Apify)

„Spousta firem vůbec neví, jaké aplikace jejich lidé používají.“

AIvKostce.cz  |  Tým AI v kostce  |  říjen 2026